Ústavní soud: bylo porušeno základní právo!
Přípravný výbor pro referendum v Zábřeze uspěl u Ústavního soudu.
Ústavní soud rozhodl, že bylo porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu dle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Zároveň ÚS kompletně zrušil Usnesení Krajského soudu v Ostravě, které odmítlo vyhlásit referendum ve věci prodeje pozemků pro záměr spalovny a papírny společnosti WANEMI CZ a.s. Krajský soud totiž odmítl v listopadu 2008 napravit nezákonné rozhodnutí tehdejšího zastupitelstva Města Zábřeh. Ústavní stížnost Přípravného výboru označil ÚS, ve svém Nálezu vyhlášeném dne 23. 2. 2012, za důvodnou.
Dle názoru Ústavního soudu nelze žádným smluvním ujednáním mezi obcí a třetí osobou předem vyloučit občany z přímého podílu na správě věcí veřejných. Referendum „vyvolané zdola“, na návrh tzv. přípravného výboru může představovat významný demokratický kontrolní mechanismus uplatňovaný veřejností obce vůči jejím orgánům. Představuje často poslední možnost občanů obce zaujmout stanovisko ke kontroverzním investičním záměrům s dalekosáhlými důsledky, jejichž projednání neproběhlo transparentně – nejen v případech vyloženě korupčního jednání, ale i tam, kde orgány obce pouze místní veřejnost nedostatečně informovaly o skutečných parametrech projektu. Místní referendum je významnou demokratickou pojistkou proti selhání či nezákonnému postupu volených orgánů obce.
Pouhým poukazem na existenci předchozího soukromoprávního závazku nelze zabránit občanům obce, aby k určité otázce veřejného zájmu zaujali postoj demokratickým aktem místního referenda.
Neobstojí ani argument právní jistoty uplatněný krajským soudem a společností WANEMI CZ a. s., neboť právní řád žádnému právnímu subjektu nezakazuje usilovat o zánik či změnu jeho smluvního závazku.
Ze stejných důvodů je irelevantní také argumentace krajského soudu týkající se možnosti či nemožnosti města od smlouvy o budoucí kupní smlouvě jednostranně odstoupit. Krajský soud přehlíží, že místní referendum je v daném případě nástrojem občanů, kterým lze přimět orgány města, aby se uvedenou občanskoprávní otázkou vůbec zabývaly, případně usilovaly o její rozřešení v občanskoprávním řízení (podobně jako rozřešení otázky platnosti samotné smlouvy).
Způsob, jakým Krajský soud v Ostravě vyložil ustanovení zákona, označil Ústavní soud za zjevný interpretační exces vyšší míry závažnosti, který vede k velmi citelnému a tudíž nepřípustnému zúžení prostoru pro vyjádření vůle občanů v místním referendu.
Extenzivní výklad uplatněný Krajským soudem v Ostravě by orgánům obce umožňoval vyhnout se prakticky vždy konání místního referenda s odůvodněním, že ohledně předmětné
otázky, jež měla být místním referendem řešena, je již obec ve smluvním vztahu ke třetím osobám.
Krajský soud vyložil a aplikoval § 7 písm. d) Zákona o místním referendu v příkrém rozporu se smyslem a účelem zákona o místním referendu a zasáhl tak do základního práva stěžovatele na soudní ochranu dle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
.
Dokument s nálezem Ústavního soudu je k dispozici ZDE.
.
.
