13:02 | 24.9.2007 |
Praha - Nové údaje o životním prostředí přinášejí už druhý rok po sobě důrazné varování: Znečištěný vzduch dýchá většina obyvatel země, a to nejen ve městech, ale také na venkově.
"Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší představují 29 procent území České republiky, žije zde však více než 60 procent obyvatel," uvádí se v zatím nezveřejněné zprávě o stavu životního prostředí v loňském roce, kterou v nejbližší době projedná vláda a kterou už má Aktuálně.cz k dispozici.
Ovzduší znečišťuje především rakovinotvorné látky a drobný prach, který podle lékařských údajů zkracuje průměrnou délku života v Česku o celý rok. Problémem je i přízemní ozon.
Škodliviny se do vzduchu dostávají především z automobilových výfuků, ale i z komínů z domácností, které se v posledních letech vrátily kvůli zdražení plynu a elektřiny k topení levnějším uhlím nebo dokonce odpadky. Proto už znečištěšný vzduch není doménou jen velkých aglomerací, ale též menších obcí.
Jen malou útěchou je, že se plocha se špinavým vzduchem proti roku 2005 o pár procent zmenšila. Před dvěma lety bylo zhoršené ovzduší na 35 procentech území, kde žilo 66 procent obyvatel. Jenže: v roce 2004 byl takto postižen jen zlomek území, pouhé dvě procenta, na nichž žila asi třetina obyvatel.
Oproti roku 2005 dýchali loni čistší vzduch lidé v Polabí a v Libereckém kraji, kde kleslo znečištění prachem. Naproti tomu na Ostravsku a v Praze se nezměnilo nic. Dlouhodobě nejšpinavější ovzduší v zemi je právě v těchto dvou regionech.
"V Praze jsou bohužel hodnoty částic ve vzduchu velmi vysoké a tento stav se nezlepšuje," konstatoval Miroslav Poche, předseda výboru infrastruktury hlavního města.
Ani situce v letošním roce nejspíš nebude o mnoho lepší než loni a předloni, aspoň co se týče znečištění drobnými částicemi prachu.
Ekologická zpráva konstatuje, že Česko už druhým rokem neplní na významné části svého území závazné imisní limity pro ochranu lidského zdraví pro částice prachu menší než deset mikrometrů. Za to hrozí pražské vládě sankce od Evropské komise.
Už teď se ukazuje, že Česko nesplní evropské normy ani letos. "Již v době vzniku této zprávy je zřejmé, že tyto limity nebudou plošně dodrženy asni v roce 2007," konstatuje se v dokumentu, který zpracovala informační agentura životního prostředí CENIA.
Právě kvůli drobnému prachu se Česko znovu vrací mezi největší evropské rekordmany ve znečištěném ovzduší. Tuto nelichotivou pozici držela země naposledy počátkem devadesátých let, kdy ovzduší pravidelně otravovaly exhalace oxidu siřičitého z neodsířených elektráren.
Tentokrát jsou škůdcem "neviditelné" mikroskopické prachové částice z automobilové dopravy a vytápění domácností uhlím. Na Ostravsku se k tomu přidává ještě tamní těžký průmysl.
"Česká republika patří dlouhodobě k nejhorším zemím v Evropské unii," konstatuje se v Národním programu snižování emisí, který v červnu schválil vládní kabinet.
Hůř než obyvatelé českých měst jsou na tom podle posledních dostupných údajů pouze Italové a Slovinci. Na stejné úrovni s Čechy jsou Řekové. Jenže státy jižní Evropy mají vzhledem ke klimatickým podmínkám mnohem "lepší" předpoklady pro vyšší znečištění prachem.
Na ekologické mapě Evropy má mimořádné postavení především severní Morava. Je vyobrazena nejtemnější barvou, což signalizuje nejvyšší znečištění.
"Ostravsko-karvinská oblast patří k nejvíce zatíženým územím v celé Evropě," uvádí se ve zprávě ministerstva životního prostředí.
V Evropě zemřou podle expertních odhadů na znečištění ovzduší jemným prachem každý rok stovky tisíc lidí. V Česku nejdrobnější prachové částice zkrátí předpokládanou délku života bezmála o rok. Přitom pokud by se podařilo znečištění ovzduší radikálně snížit, mělo by být v roce 2020 toto zkrácení menší asi o polovinu, tedy na půl roku.
Drobný prach, na který se vážou i další škodliviny, nepůsobí podle vědců jen na dýchací ústrojí. Zvyšuje i onemocnění a úmrtí na choroby srdce a cév a nejspíš také na rakovinu plic.
Podle nejnovějších výzkumů mohou být někteří muži při zhoršených rozptylových podmínkách neplodní, ženám se zase mohou rodit děti s nižší porodní váhou. Děti pak bývají častěji nemocné a v dospělosti mohou mít vážné zdravotní potíže - například vysoký krevní tlak.
"Musíme tento negativní trend otočit," říká o znečištěném ovzduší ministr životního prostředí Martin Bursík.
Zmiňovaný Národní program snižování emisí počítá například s tím, že radnice dostanou možnost kontrolovat, čím lidé topí. Tím by se mělo zabránit, aby se v domácnostech nespalovalo nekvalitní uhlí nebo dokonce odpadky.
Bursík rovněž připravuje rozsáhlý program na změnu vytápění. Chce lidi přimět, aby z uhlí přešli například na biomasu nebo na plyn.
Podle Národního programu snižování emisí se chystá i revoluce i na silnicích. Bursík chce prosadit, aby mnohem víc aut poháněla čistší paliva. A začít chce u veřejné správy: Do konce roku 2013 by měl podíl vozů na hybridní pohon, zemní plyn nebo využívající biopaliva na ministerstvech, krajských úřadech i velkých městech dosáhnout dvaceti pěti procent.